Car - Star / obytné vozy
Hyundai Centrum Praha s.r.o.
Českobrodská 42
190 12  Praha 9 - Dolní Počernice
Tel.: +420 703 585 806
E-mail: recepce@car-star.cz

Z našeho blogu

Dreamer D43 v Dánsku

Dreamer D43 v Dánsku
kategorie cestování
datum 17. 7. 2018
Jmenuji se Dreamer a v kategorii obytných vozů patřím mezi ty malé. To byly dva důvody, proč si mě
vybrala moje kamarádka na svoji cestu do Dánska. Říkám jí kamarádka, protože z toho jak se ke mně
chovala a jak o mě pečovala, je zřejmé, že mě měla ráda od samého začátku. Prý si také sní své sny a
věří, že jednou budou naplněny, tak bychom si mohly rozumět. Naše společné dobrodružství začalo jedno úterní ráno, když si mě odvezla z mého domova – sídla firmy Car-Star obytné vozy, v Praze 9 – Dolních Počernicích. Nejdříve do mě nastěhovala takové množství věcí, že jsem vůbec netušil, že by se to do mne mohlo vejít. Ale vešlo. Nezdám se, ale jsem prostorný. Kdyby záleželo na mě, tak já bych už jel, ale moje kamarádka stále něco řešila. Já jsem mezitím přemýšlel, jak chce stihnout ještě dnes dojet až do Dánska, do prvního plánovaného campu. Taky nedojela. Zůstaly jsme na parkovišti poblíž Hamburgu. Ještě že mám dobrou kapacitu baterie a dostatečnou zásobu vody. Dostal jsem lehkou večeři v Německu na dálnici. Ale opravdu jen na přežití zbývajících kilometrů po Německu. Prý tam byla cena dieselu moc vysoká a já moc žeru. Neumíral jsem tedy hlady, ale na vydatnou snídani do sytosti jsem si musel počkat do Dánska. Hned po snídani následovalo trochu kultury. Navštívily jsme skanzen v Nordborgu, což byla bývalá farma, kde se život zastavil před několika stoletími. Autentické postavičky znehybněly uprostřed své běžné činnosti v autenticky zařízených místnostech, aby tak přiblížily život své doby. Já jsem se díval z povzdálí, jak je vidět na fotografii. Další zastávka nás čekala až v druhém největším městě Dánska Aarhus. Moje kamarádka mě už poznala tak dobře, že se se mnou odvážila i do centra města, které jsme párkrát objely, než jsme pro mne našly vhodné parkovací místo. Jsem sice malý a kompaktní, ale úplně všude se také nevejdu. Nakonec já jsem odpočíval na okraji parku u domu hudby s výhledem na železnou sochu velryby vypadající jako bojová helikoptéra, kterou vytvořil umělec Benjamin Gilbert s ideou vyjádřit nutnost chránit živočišné druhy.Město Aarhus je elegantně a kulturně působící městečko, které je zároveň významným přístavem. Spjatost s mořem je zřejmá i v dómu, kde vedle svatých visí i loď. Počasí se nám začalo horšit, obloha potemněla, vítr zesílil a jeho dotyky byly hrubé a studené. Zredukovaly jsme jej na návštěvu muzea historie a kultury Moesgaard v HØJBJERG. Toto muzeum by si zasloužilo celý den. Záhy poté, co jsme se vydaly dále na sever, začalo pršet, místy jako z konve. Já jsem to tedy přivítal, protože jsem potřeboval umýt přední sklo. Tuto noc jsem chtěl strávit v rámci možností civilizovaně, a tak jsem svoji kamarádku přesvědčil k přenocování v campu v Aalborgu. Moje kamarádka se prošla po centru městečka, nicméně plánovaný Limfjord jsme musely pro nepřízeň počasí vypustit, stejně tak jako fotografování. Jediné, co dávalo trochu smysl, bylo najít rychle camp, kde bych mohl své kamarádce poskytnout teplé útočiště před zimou a vlhkem. Bližší průzkum ukázal, že pár camperů a karavanů tam přebývá; některé vypadaly, jakože už hodně dlouho. Recepce byla sice zavřená, ale cedulka slibovala návštěvníkům obsluhu v chatce č. 5. Chatka č. 5 jako jediná jevila známky života, i když poněkud hlučného. Ve velmi prostě zařízené chatce byli dva mladíci s téměř prázdnou láhví whisky a s několika plechovkami piva doplňujícími obraz právě probíhající alkoholické hostiny. Chlapci svým chováním přesvědčivě dokazovali, že to vše vypili. Tak to tedy nebylo místo, kde bychom chtěly strávit další společnou noc. Na druhý pokus jsme se ubytovaly. Z toho, jak moje kamarádka bravurně zacouvala na vyznačené koleje parkovacího místa, bylo zřejmé, že jsme už sehraná dvojka. Já jsem konečně mohl načerpat novou energii. Další den ráno jsme se přesunuly do campu bez přípojky na elektrickou energii, kde budeme trávit další čtyři dny. Byl to camp, který zřídili pořadatelé Mistrovství Evropy v coursingu (psí sport založený na přirozené touze psa lovit) a byl organizován tak, že národní týmy měly vždy svůj tábor. Český tábor sousedil z jedné strany s táborem německým a z druhé strany s táborem švédským. V obou táborech se naparovaly obytné vozy všech velikostí a úrovní luxusu. Já jsem mezi nimi však pocit méněcennosti neměl. Naopak, budil jsem zasloužený obdiv, že i tak malý camper obsahuje vše, co je potřeba. Dokonce přicházeli lidé, aby si mne prohlédli a s obdivem nad mým efektivním uspořádáním odcházeli. S německými ani švédskými kamarády moc družná zábava nebyla a tak jsem se čtyři dny trochu nudil. Vytržením z letargie nicnedělání byla občasná funkce kanceláře. Moje kamarádka byla totiž team-leaderem české ekipy a tak můj jídelní stůl se proměnil ve stůl kancelářský. Na vaření stejně neměla čas. Pohostinnost českých účastníků však byla nekonečná, tak hlady rozhodně netrpěla. To bohužel neplatilo o mě. Třetí den ráno už jsem byl hladový k smrti. Naštěstí jsem s sebou měl motorgenerátor, který mě zasytil, a bylo zase dobře. V pondělí dopoledne jsme vyrazily na zpáteční cestu. Vzhledem k tomu, že moře bylo nedaleko, tak první zastávka suchozemského obyvatele z centra Evropy byla na pláži v přímořském městečku Klokhus. Potom jsem měl ještě jako kompenzaci za tu nudu v campu slíbenou návštěvu v Tropical Islands u Berlína. Pláž byla písečná a široká tak, že tam mohly jezdit auta a parkovat přímo u moře. Nejdříve jsem uvařil české skupince kávu pro jejich piknik na pláži a potom jsem se postavil jako zástěna proti studenému větru, aby se moje kamarádka měla kde vyhřívat po brutálně studené koupeli v Severním moři. Sluneční paprsky svou hřejivou silou rychle dávaly zapomenout studenost moře a tak si moje kamarádka ledovou koupel zopakovala. Brrrr! Prý to podruhé už nebylo tak strašné. Já jsem byl rád, že mám kola v bezpečné vzdálenosti od těch ledových vln a to ve skutečnosti musím něco vydržet. Odpoledne jsme pokračovaly v cestě domů. Dnešním cílem je Silkeborg. Krásný slunečný den se přehoupl do krásného slunečného večera. Zastavily jsme ve velmi příjemném campu Terrassen Camping nad jezerem. Kromě toho, že vše bylo čisté a upravené, tak zde poskytovali WiFi. Tím bylo dáno, že tento večer bude pracovní. Bylo třeba vypublikovat nejdůležitější výsledky a alespoň nějaké fotky. Do nového dne nás přivítaly opět sluneční paprsky a slibovaly, že nás budou provázet po celý den. Než jsme se vydaly na nekonečnou změť dálnic vedoucích domů, zajely jsme do centra nádherného městečka Silkeborg, protkaného vodními kanály, což mu dodává romantický náboj. Poslední zastávkou na území Dánska byl přístav Aabenraa. Tady jsme centrum vynechaly a po rychlé prohlídce přístavu jsme navštívily muzeum umění. Tedy mě tam nepustili, ale moje kamarádka viděla dvě zajímavé výstavy. Budova muzea je vlastně bývalý zámeček (Brundlund Slot) se zahradou plnou soch. Těžko by se dalo vymyslet lepší místo, kde se rozloučit s Dánském, než v zámeckém parku se šálkem dobré kávy připravené s velkorysou laskavostí za poslední zbylé Dánské koruny, ačkoli k plné ceně kávy nějaká chyběla. Dánská pohostinnost je prostě velkorysá a tak si ji budeme pamatovat do příští návštěvy Dánska. Další zastávka byla v Německu, byla neplánovaná, o to však delší. Já bych tam tedy nestavěl, ale řídila moje kamarádka, tak jsem musel poslechnout a strávit několik hodin na parkovišti Designer Outlet Centra u Neumünsteru. Navíc zde poprvé jsem se nevešel na jedno parkovací místo, ale potřeboval jsem místa tři, protože jsem musel stát napříč. Zavírali v 21 hod., bylo tedy zřejmé, že tato zastávka vyřadila z programu Tropical Islands. Místo toho jsme skončily opět na parkovišti u dálnice. Poslední úsek cesty byl provázen slunečními paprsky a tak mi moje kamarádka udělala ještě fotku z německé dálnice, protože ta tvořila významnou část mé cesty. Moje kamarádka nesnáší loučení, tak jsme se tedy neloučily. Stačilo, že padaly slzy deště, když si odnášela věci. Říkala, že se mnou byla spokojena, jediné, co mi vyčítala, byla chybějící zástěna za kabinou řidiče. Nakonec
to vyřešila dekou, kterou natáhla pro oddělení okolního světa od našeho vnitřního prostoru. Takže, když tento můj handicap vyřešila, tak slíbila, že příště, až někam pojede, tak pojedeme zase spolu.
Děkujeme paní Václavíkové za krásný popis z cesty. Tým Car-Star

Nejčtenější

Prodloužený víkend Jihomoravský kraj

30. 9. 2020

CESTUJEME PO ČECHÁCH

13. 8. 2020

Zrušení veletrhu For Caravan!

10. 3. 2020

Kategorie

Archív

Naše tipy na nejkrásnější cesty

Hledáte nejlepší destinace, kam vyrazit se svým obytným vozem? Máme pro vás tipy na nejlepší dovolenou, známe nejkrásnější místa, kam lze zajet po čtyřech kolech. Ať jezdíte rádi za sluníčkem, za mořem nebo do hor, u nás najdete bezvadné tipy na cesty. Využijte našeho užitečného pomocníka na cesty, kterého píšeme společně s našimi zákazníky. 

Asistence online
Pojištění na cestách
Kam Vyrazit
Rady na cesty
powered by Kentico / designed by Face Up